The Economist: Proč vyšší konzumace zeleniny prospívá životnímu prostředí

26. září 2017 v 14:54 | Aisha.Jayne |  Zdraví a životní styl
Hovězí steak ze svíčkové patří v mnoha restauracích mezi nejdražší jídla. Ne vždy si však zákazníci uvědomují skutečnou cenu, kterou za něj naše planeta zaplatí. Maso poskytuje 17 % celosvětového příjmu kalorií, ale jeho produkce je spojena s nepřiměřeně vysokou spotřebou vody a krmiva. Zároveň se stále navyšuje podíl půdy vyhrazené na pastvu. Chov hospodářských zvířat má za následek celkem mezi 8 až 18 % celosvětových emisí, což je údaj srovnatelný se znečištěním způsobeném výfukovými plyny. Přežvýkavci, jako je dobytek a ovce, mají v žaludku bakterie, které jim umožňují strávit tuhé rostliny s vysokým obsahem vlákniny. Nicméně zároveň vyloučí velké množství plynů v podobě větrů a říhání. Dle odhadu Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství domestikovaní přežvýkavci ročně vypustí 100 milionů tun metanu - skleníkového plynu, který je 25-krát silnější než oxid uhličitý.
Dopadem masných výrobků na životní prostředí se v posledních letech zabývalo mnoho výzkumných studií. Například studie publikovaná v roce 2013 ve Sborníku Národní akademie věd prezentovala, jaké množství skleníkových plynů je spojeno s produkcí 1 kilogramu bílkovin v podobě masa z různých zvířat. Kuřecí se s 3,7 kilogramy skleníkových plynů stalo nejekologičtější variantou. Vepřové s 24 kilogramy skončilo na druhém místě. Hovězí pak s 1 000 kilogramy výrazně zaostává. Kuřecí a vepřové maso se osvědčilo díky efektivitě velkochovů. Chatham House, anglický výzkumný institut, vydal v letech 2014 a 2015 zprávy týkající se stravování a klimatických změn. Poslední zpráva zmiňuje celosvětově rostoucí podíl plodin používaných jako krmivo pro zvířata a jejich vliv na ceny potravin. Touha bohatých masožravců má mnohdy navrch oproti základním potřebám chudších konzumentů obilovin.
Jak by se tedy měl zachovat uvědomělý zákazník? Studie, jež byla nedávno publikována ve Sborníku Národní akademie věd, za pomoci počítačového modelu vypočítala, jaký přínos by mělo snížení či nulová konzumace masa až do roku 2050. Výchozí jídelníček na každý den obsahoval pět porcí ovoce a zeleniny, až 43 gramů červeného masa a celkový energetický příjem kolem 2200 až 2300 kalorií. Studie se zaměřila i na vegetariánskou a veganskou stravu. Při střídmé konzumaci masa by do roku 2050 došlo pouze k 7% zvýšení emisí skleníkových plynů, ve srovnání s očekávanými 51 % dle odhadů sestavených na základě výchozího jídelníčku. Plošný přechod na vegetariánství by mohl snížit emise až o dvě třetiny a veganství až o 70 %.
Šetrnější stravování má též řadu zdravotních výhod. Přílišná konzumace červeného masa, především toho zpracovaného, může zvýšit riziko infarktu a některých typů rakoviny. Studie také zjistila, že celosvětově střídmá konzumace masa by v průběhu zhruba následujících třiceti let mohla odvrátit více než 5 milionů úmrtí. Rozšíření vegetariánství by mohlo ušetřit přes 7 milionů a veganství až 8 milionů lidských životů.
Avšak kontrolovat, jaké maso lidé jedí, nejspíš neosloví žádnou vládu. A kampaň proti živočišným bílkovinám by se vzhledem k milionům lidí trpících podvýživou mohla zdát jako zcestný nápad. V současné době je dle údajů Spojených národů podvyživených 795 milionů lidí. Mezi bohatými lidmi v rozvojových zemích bude růst poptávka po červeném mase. Celosvětová konzumace masa by se měla do roku 2050 zvýšit o více než 75 %. Negativní dopad nárůstu konzumace masa na životní prostředí by mohlo pomoci snížit efektivní obhospodařování pastvin, selektivní šlechtění zvířat a změna složení jejich krmiva. Dle výzkumu provedeném na Novém Zélandu lze snížit emise metanu záměnou trávy a jetele za krmnou řepu. Jako jednodušší řešení se pak jeví, aby se strávníci v bohatších částech světa sami rozhodli přejít na houbového kubu a zeleninové rizoto.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama